Jak často pštrosi kladou vejce?

Pštros snáší poměrně hodně vajec, ale pouze pokud jsou pro ptáky vytvořeny nejpohodlnější podmínky. Přestože jsou tito ptáci chováni také na maso, největší užitek přinášejí právě vejce.

Kdy začnou pštrosi snášet vejce?

Ve volné přírodě začnou pštrosi snášet vejce po dosažení tří let věku. V chovných podmínkách na drůbežích farmách dosahují samice pohlavně do dvou let. Před procesem páření produkují snůšku neoplozených vajíček.

Samci pohlavně dospívají mnohem později, ve věku čtyř až pěti let. V tomto období jsou připraveni oplodnit všechny samice ve svém harému, které v přirozeném prostředí mohou čítat až pět jedinců. Na farmách je obvykle omezen na dvě samice.

Počet vajíček, které může pštrosí samice naklást, se liší v závislosti na jejích individuálních vlastnostech. Ptáci obvykle kladou vejce každé dva dny, ale tento interval se může lišit, protože proces snášky probíhá nerovnoměrně.

Jak často pštrosi kladou vejce na farmě?

Pštrosi kladou vajíčka v cyklech, z nichž každý trvá v průměru 30 dní. Během této doby pták přináší asi 15-20 vajec. Množství se liší, protože přímo závisí na následujících faktorech:

• kvalita potravin;
• věk ženy;
• zdravotní stav ptáka.

Pozor! Produktivita mladých ptáků, kteří právě dosáhli pohlavní dospělosti, je v průměru o 15 % nižší než u dospělých jedinců.

Při správné péči a vytvoření optimálních životních podmínek snášejí pštrosi vejce až do 45 let věku. Během roku jsou na farmě pozorovány čtyři cykly s přestávkou 9-10 dní. V přirozených podmínkách není produkce vajec tak vysoká.

První cyklus nastává na začátku jarního období a poslední spadá do poloviny podzimního období. Jedna samice přináší ročně průměrně 50 vajec. Pštrosi snášející méně než 25 oplozených exemplářů jsou utraceni.

Na farmě v období snášky vajec bude nutné vytvořit určité podmínky pro samice, protože prudká změna mikroklimatu a narušení režimu krmení negativně ovlivňuje produkci vajec.

Jak doma leží pštros

Pštrosi patřící do harému kladou vajíčka do společné hnízdní jamky, kterou samec připravuje nehtem na noze. Oplodňuje všechny samice. V tomto případě hraje hlavní roli v harému dominantní žena, která poskytuje většinu vajec. Spolu se samcem přebírá hlavní roli v inkubačním procesu. Přes den se o budoucí potomky stará samice, v noci samec. Inkubační doba trvá 42 dní, následují další tři dny, než se mláďata narodí.

Pštrosi se rodí s otevřenýma očima a pokrytým chmýřím a jsou schopni následovat své rodiče ihned po vysušení. Míra přežití mezi nimi je 80-85%. Dospělí ptáci rozbíjejí nevylíhlá vejce, aby přilákali mouchy, které se následně stávají potravou pro mláďata.

Příčinou smrti embryí je často infekce patogenními mikroorganismy, protože skořápka pštrosích vajec nemá ochranný film a vyznačuje se zvýšenou pórovitostí ve srovnání s kuřecími vejci. V přirozeném prostředí je infekce méně pravděpodobná kvůli vystavení sluncem prohřátému písku, který poskytuje ochranu. Na drůbežích farmách se tento problém vyskytuje častěji, proto je včasný sběr vajec obzvláště důležitý.

Co ovlivňuje produkci vajec pštrosů

Rychlost produkce vajec je ovlivněna několika faktory, včetně:

• krmný režim;
• mikroklima na farmě;
• psychologický faktor.

Pozor! Za normálních podmínek je pštros schopen snášet vejce každé dva dny.

Podmínky vazby

Při nízkých teplotách se snáška vajec zastavuje, proto se teplota v místnosti udržuje v rozmezí +15-20 °C. Optimální vlhkost vzduchu je 60%.

Na podlahu se položí podestýlka ze slámy nebo jiných materiálů, jejíž tloušťka v zimě dosahuje 20 cm.

Pozor! Pštrosi také potřebují prostornou procházku, protože fyzická aktivita má pozitivní vliv na produktivitu a kvalitu vajec.

Poměr

Je důležité, aby strava byla co nejvyváženější, jinak nebude možné dosáhnout vysoké produkce vajec. Musí obsahovat:

• bílkoviny – vařené fazole (lupina, hrách atd.);
• sacharidy – obiloviny (kukuřice, proso, oves);
• minerální látky – kostní moučka, vaječné skořápky, otruby;
• vitamíny – zelené potraviny.

Doporučený poměr sacharidů a bílkovin ve stravě je 1:4. Při kladení vajec spotřebuje pštros průměrně 5000 g potravy denně. Doporučuje se krmit ptáky dvakrát denně. Dodatečnou výživu dostanou pštrosi při chůzi. Čistá voda by přitom měla být vždy volně dostupná.

V chladném období potřebují zelené krmivo především samice. Pro zvýšení produkce vajec se doporučuje zařadit travní moučku do ptačí stravy. Optimální poměr je 6 % z celkového objemu krmiva.

Emocionální stav ptáka

Počet vajíček, která pštros dokáže za rok snést, závisí také na jeho psychickém stavu. Ve stresových situacích se produktivita snižuje. Stres může být způsoben náhlou změnou prostředí. Pokud je tedy stěhování nevyhnutelné, mělo by být naplánováno alespoň 30 dní před začátkem sezóny a pár dní před nadcházející akcí je vhodné vitaminový doplněk zdvojnásobit.

Dalšími faktory, které negativně ovlivňují emoční stav pštrosa, jsou změny obsluhujícího personálu a jeho neprofesionální chování. Farmářům se doporučuje, aby se při kontaktu s ptáky vyvarovali náhlých pohybů a nezvyšovali hlas.

Závěr

Pštros snáší hodně vajec, což umožňuje farmářům, kteří je chovají, mít dobrý zisk. Ale stojí za zvážení, že produkci vajec ovlivňují určité faktory, jako jsou životní podmínky a kvalita výživy.

Pštrosi jsou chováni pro maso, kůži, peří a vejce. Produkce vajec přináší na rozdíl od masné užitkovosti dlouhodobé výhody – pštrosí samice kladou vejce po mnoho let. Kolik vajec pták za sezónu snese, závisí na kvalitě jeho údržby.

Začátek pokládky

V přírodních podmínkách a na farmách samice pohlavně dospívají ve 2-3 letech. Před pářením kladou neoplozené exempláře. Samci dospívají k rozmnožování později – ve 4-5 letech. Od této chvíle je pštros schopen oplodnit všechny samice, které se dostanou do jeho harému (ve volné přírodě – od 3 do 5 jedinců; na farmách tvoří rodina obvykle pouze 2 samice). Kolik vajec každý z nich snese, závisí na individuálních vlastnostech – ptáci obvykle kladou vejce každý druhý den, odpoledne. Pokládání probíhá nerovnoměrně – interval se může lišit.

cyklické opakování

Ovipozice probíhá v cyklech, z nichž každý trvá asi měsíc. Během této doby je pštrosí samice schopna snést 16-20 vajec – je těžké přesně říci, kolik jich bude. Vše závisí na věku, zdravotním stavu a kvalitě výživy. Produktivita mladých jedinců, kteří právě dosáhli pohlavní dospělosti, je obvykle o 15 % nižší než u starších jedinců (mohou klást vajíčka až 45 let). To je způsobeno skutečností, že fyziologický proces u mladých zvířat ještě není plně zaveden.

V průběhu roku se na farmách odehrává 4-5 cyklů – v přírodě jsou ptáci obvykle méně produktivní. Přestávka je 8-10 dní. První cyklus začíná v březnu nebo dubnu, poslední nastává v říjnu. Každá samice vyprodukuje 1-40 vajíček za 60 rok. Ti jedinci, kteří produkují méně než 25 oplodněných exemplářů, jsou vyřazeni.

Na pštrosích farmách v období, kdy pštrosi začínají snášet vejce, jsou pro to vytvořeny nejpříznivější podmínky – nemělo by docházet ke stresovým situacím, narušování krmných režimů, náhlým změnám mikroklimatu. Tyto faktory vedou k vážnému poklesu produkce vajec.

Jak létají pštrosi?

Samice vstupující do harému se vrhají do jedné hnízdní jamky – tu připravuje samec pomocí tvrdého drápu na noze. Pštros oplodňuje všechny samice v rodině (procento oplození dosahuje 80 %), ale dominantní se stává hlavní v harému. Tvoří největší počet vajec ve snůšce. Spolu se samcem nese hlavní zátěž při inkubaci kuřat – její „povinnost“ začíná ve dne, samec začíná inkubovat v noci. Proces trvá 42 dní. Vylíhnutí mláďat trvá asi 2-3 dny. Rodí se vidoucí a s chmýřím. Po vysušení jsou pštrosí kuřata připravena následovat dospělé ptáky.

Líhnivost dosahuje 80-85%. Exempláře, ze kterých se nevylíhla mláďata, lámou dospělí ptáci, čímž přitahují mouchy do hnízda (mláďata se jimi živí). K úhynu embryí často dochází v důsledku průniku patogenních mikroorganismů do vajíčka – na rozdíl od slepičích vajec nemají pštrosí vejce ochranný film a pórovitost skořápky je vysoká (asi 16 pórů/1 cm0.2 – XNUMX % z celkové plochy).

Ve volné přírodě je riziko nákazy mikrobiální flórou nižší – horký písek slouží jako přirozená ochrana. Na farmách dochází častěji k infekci embryí, proto je nutné vajíčka odebírat včas.

Dalším důvodem úhynu embryí ve volné přírodě je, že exempláře, které neleží ve středu hnízda, nedostávají dostatek tepla. Zda se pštrosovi všechny vylíhnou, závisí na tom, kolik vajíček samice do hnízda přinese – může inkubovat až 25 vajec současně.

Hmotnost, chemické složení

Pštrosi drží rekord v největší velikosti na světě ptáků. Drží také rekord v největší a hmotnosti snesených vajec. Délka je 12-21 cm, hmotnost je od 1.5 do 2.2 kg, přičemž asi 14 % tvoří skořápka a nejméně 32 % tvoří žloutek. Skořepina je extrémně odolná – vydrží zatížení až 50 kg (tloušťka pláště je až 6 mm). Má světlou barvu. Doba použitelnosti výrobku je 3 měsíce. Nevyplatí se jej pořizovat na konci zimy (poslední snůška v sezóně nastává na podzim).

Obsah kalorií – 118 kcal/100 g. Žloutek obsahuje cholesterol v minimálním množství. Sodík zcela chybí, což přidává další hodnotu. Složení obsahuje esenciální aminokyseliny, vitamíny (A, skupina B, E), mikro- a makroprvky (vápník, draslík, fosfor, selen). Poměr bílkovin, tuků, sacharidů na 100 g: 12.2 g/11.7 g/0.7 g.

Výrobek má výraznou chuť. Sytost barvy žloutku závisí na kvalitě výživy a zdraví ptáka a také na tom, kolikrát během cyklu pštrosí samice naklade vejce. Bílá je průsvitná a hustá. Kvůli zvýšené pevnosti skořepiny není snadné se k obsahu dostat – je potřeba vyvrtat otvory nebo udělat řez pilníkem.

Faktory ovlivňující produktivitu

Jak často budou pštrosi snášet vejce, závisí na kvalitě jejich ustájení – za normálních podmínek ke snášení vajec dochází jednou za 2 dny. Produktivita je ovlivněna:

• mikroklima;
• strava;
• psychický stav.

Správné mikroklima

Aby byla produktivita vysoká, je nutné vytvořit optimální mikroklima. Při nízkých teplotách se snáška vajec zastaví – teplota v místnosti se udržuje na +15. +20 ˚С. Na podlahu se položí podestýlka ze slámy nebo jiných materiálů – v zimě její tloušťka dosahuje 20 cm.Optimální vlhkost vzduchu je 60%. Ptáci potřebují dostatek prostoru pro procházky – fyzická aktivita má pozitivní vliv na produktivitu a kvalitu produktu.

Poměr

Pták polyká malé oblázky – jsou nezbytné pro mletí potravy ve svalnatém žaludku. Strava by měla být vyvážená – zahrnuje:

• sacharidy jsou obilniny (ječmen, kukuřice, oves, proso);
• bílkoviny – vařené luštěniny (krávský hrách, sójové boby, lupina);
• minerální látky (vaječné skořápky, kostní moučka, otruby, šťavnaté krmivo);
• vitamíny – zelené krmení, seno.

Optimální poměr bílkovin a sacharidů je 1:4. Při kladení vajíček a rozmnožování každý dospělý jedinec sní až 5 kg krmiva denně. Frekvence krmení je 2krát denně. Ptáci dostávají další výživu pastvou. Nedostatek vody se nesmí připustit.

Psychologický stav

Kolik vajec pštros za rok snese, závisí také na psychickém stavu – ve stresových situacích produkce vajec klesá. Stres může být způsoben:

• stěhování z místa na místo – pokud taková potřeba nastane, stěhování je plánováno předem (nejméně 30 dní před začátkem sezóny), pár dní před akcí se vitamínový doplněk zdvojnásobí;
• přemístění do neznámých prostor (i když se nachází na stejném území);
• změna obslužného personálu, jeho neprofesionální chování (je třeba se vyvarovat náhlých pohybů a použití síly).

Produktivita amerických a australských pštrosů

Emu a nandu se běžně říká pštrosi – nepatří do řádu pštrosů. Pokud jde o produktivitu, jsou ve všech ohledech horší než pštrosi. Emu začínají klást vajíčka ve 40. měsíci života, váha vajec je 700-900 g. V Austrálii ke snášení dochází v zimě. Emu nevytvářejí velké harémy – rodina se skládá ze 2, méně často – 3 jedinců. V hnízdě je průměrně 7-8 vajec (pokud je jen jedna samice). Barva skořápky je tmavě modrá nebo zelenomodrá. Samec se stará o potomstvo. V zajetí se emu dožívají až 28 let (ve volné přírodě – 10-20 let). Inkubace trvá 53-60 dní.

Rodina nandu zahrnuje až 5 samic (začínají klást vajíčka ve 2-3 letech). Hmotnost vejce je 620-650 g. Délka dosahuje 9 cm.Barva skořápky je žlutorůžová. Během sezóny ptáci kladou 15-40 kusů. Inkubace trvá 32-38 dní.

Závěr

Produkce pštrosů závisí na mnoha faktorech – ovlivňuje ji stres, kvalita potravy a údržba. Samice se stávají nejproduktivnějšími ve druhém roce po dosažení pohlavní dospělosti – v prvním roce kladení vajíček jsou počty přibližně o 15 % nižší.

Související příspěvky