Jak hlubokou potřebuje kapr?

Tato ryba žije téměř ve všech vodních plochách. Vyhledává široké a hluboké oblasti se slabými proudy nebo stojatou vodou, s měkkým jílovitým nebo středně bahnitým dnem. Nevyhýbá se ani tvrdému dnu, pokud není kamenité. Miluje teplou vodu, preferuje zarostlé nádrže. Zůstává hluboko.

V letních měsících, kdy je voda velmi teplá, se dostává do oblastí s proudem a mělkou vodou. Pro kapry jsou vhodné téměř všechny staré koryta, malé i velké údolní nádrže, ale i hluboké jámy, rybníky a zatopené pískovny a štěrkovny. Je potřeba ho hledat v mělké vodě a v hlubokých zarostlých potocích, stejně jako v klidné vodě se zpětnými proudy a ve chvílích, kdy je zaneprázdněn hledáním potravy. Na údolních nádržích by se měl kapr chytat tam, kde se prozradí a s největší pravděpodobností bude hledat potravu. Jeho nejoblíbenějšími místy jsou pole a louky, které byly v minulosti zatopeny.

V letních měsících se kapři zdržují v hloubce 2 až 5 m podle strmosti dna. Když se na začátku podzimu ochladí, kapr jde do hloubky asi 10 m a blíže k zimě – ještě hlouběji.

Jak již bylo zmíněno výše, kapři jsou všude mezi přisedlými rybami a necestují dlouhé vzdálenosti podél řeky, aby našli vhodná místa pro tření.

Malí kapři až do věku tří let neustále žijí podél oblastí a zálivů a vybírají si místa, která oplývají rákosím. Zde přezimuje, ale na jaře vyráží i do záplav – ne kvůli tření, ale kvůli vydatnější potravě v úkrytu a kvůli silnému proudu v korytě řeky při povodních.

Dospělí kapři si málokdy vybírají takovéto zátoky a zátoky za své stanoviště, ačkoli se tam chodí vykrmovat. Jak v otevřené řece, tak ve velkých tekoucích rybnících slouží jako její útočiště více či méně hluboké (několikametrové) díry. Velcí kapři vždy žijí ve velkých dírách naplněných úskalími. Kapr vždy preferuje takové nepřístupné úkryty.

Obecně se kapři v řece vyhýbají místům, která jsou příliš bahnitá nebo písčitá, a jako stanoviště si vybírají jámy s hliněným dnem. Římsy takových jam nahrazují chybějící zádrhely pro kapry. Většinou se takové jámy vyskytují pod útesy a strmými hřebeny v ohybech řek. V jezerech a rybnících dávají kapři přednost plovoucím břehům než jámám a někdy se zdržují v rákosí. V malých řekách často žije pod mosty hluboko mezi pilíři.

Kapr říční miluje stín a za slunečných dnů se málokdy dostává na hladinu, jako ostatní kaprovití ryby. Toho si všimneme častěji v rybnících než v řekách a zde lze někdy pozorovat celé řady kaprů s hlavami natočenými jedním směrem, vždy proti větru a stojících ve stínu stromů čtvrt pod hladinou. .

Nejjistější známkou přítomnosti kapra na dané vodní ploše je jeho vyskočení z vody, které nelze v žádném případě zaměnit s vyskočením jiných ryb. Kapr vyskočí z vody zcela, téměř kolmo vzhůru, s neobyčejnou silou a přitom vydává zvláštní specifický zvuk, podobný prudkému kvákání žáby. Tento skok někdy dosahuje výšky až dvou metrů. Zřejmě podobnou akrobacii předvádí kapr z rozběhu, stoupá zdola nahoru. Není známo, zda kapr dělá takové skoky pouze pro cvičení nebo za jiným účelem.

Velmi často tudy vyskakují kapři nedaleko od lodi. Padne dozadu, jakkoli je to nutné – bokem, naplocho, na hlavu – a při pádu silně šplouchne ocasem a udělá velkou vlnu. Kapři podle všeho začínají vyskakovat z vody až po skončení tření, ne dříve než v květnu, kdy už trochu vykrmili a nasbírali síly a v září takový boj končí. Skákání kapra na určitém místě ukazuje za prvé, že zde tato ryba má trvalé útočiště, za druhé, že se jde vykrmit. Časté vyskočení kaprů z vody bez kousnutí předznamenává změnu počasí k horšímu. Je charakteristické, že během dne kapři téměř nikdy nevyskakují z vody, ale pouze ráno a večer.

Kapr se vykrmuje nejen ve dne, ale i v noci. Za tímto účelem opouští jámy do malých sadů nebo rákosí, někdy večer, krmí se celou noc a vrací se do svých úkrytů nejpozději v 8-9 hodin ráno. Kapři se v mělké vodě vyskytují pouze v noci nebo brzy ráno, před východem slunce.

A přestože se kapr v noci krmí, nelze jej nazvat stejnou noční rybou jako ide, cejn a zvláště pak burbot. Pokud jsou kapři sytí a blíží se podzim, vykrmují se pouze ráno a večer a v noci se přestanou krmit a zůstávají ve svých jámách.

Kapři jsou hejnové, společenské ryby, a přestože největší exempláře žijí odděleně od těch menších, ve stejném hejnu žijí kapři různého stáří, velikosti a hmotnosti. V hejnu kaprů se však kapři nepohybují příliš hustě, ale spíše v dlouhých řadách. Počet jedinců v jednotlivém hejnu kaprů není nikdy tak významný jako např. u hejna cejnů a bývá několik desítek, výjimečně stovky. I v nádržích, kde se kapři hojně vyskytují, jen velmi, velmi málo děr obsahuje stovky kaprů, a to většinou na konci podzimu, kdy se shromažďují na zimu. Praxe ukazuje, že za větrného počasí, kdy šelest rákosí a hluk stromů děsí tuto citlivou a opatrnou rybu, se neshromažďuje v hejnech, ale chodí sama.

Mám otázku.
Je zde rybník (zatopený kamenolom), hloubka ve středu dosahuje až 65 metrů, pod břehem je bezprostřední útes a hloubka se pohybuje od 10 a hlouběji. Dno klesá pod úhlem 120 stupňů. Dno je kamenné, vlasec se řeže velmi snadno, plus trvalé háčky. Ale v této nádrži jsou kapři do 20kg a je jich tam hodně. ryby nepřijdou ke břehu. Otázkou tedy je, jak lze na této vodní ploše chytat kapry.

maximum

ПоР»ÑŒÐ · овРn, Ðμл Noe

Myslím, že má smysl hledat alternativní lovná místa, nemůže to být tak, že celá nádrž má takovou strukturu dna, někde musí být vhodné místo